Výuka hravě II - Projektový den mimo školu - Toulcův dvůr - 4.B

Většina z nás tu zjistila, co je to vláčení, jařina nebo ozim. Podívali jsme se do sýpky neboli špýcharu a naučili se tam rozeznávat druhy obilí. Dokonce nám půjčili cepy, abychom si vyzkoušeli těžkou práci mlatců. A k tomu jsme si pomáhali verši:                                                                                                                                                                                       „Je to žito cepem bito,

je to třeba, bude chleba.“

A jak nám šla práce od ruky! Hned poté jsme se pustili s chutí do další aktivity, kterou bylo založení kvásku z droždí. Zatímco kvásek v troubě bujel, žáci si sami na ručním mlýnku rozemleli zrna pšenice a žita. Tím však námaha ještě nekončila. Mouku bylo nutné prosít a i s tím jsme se popasovali. Přála bych Vám vidět, s jakým elánem se na to děti vrhly. Pak nás čekala klidnější část vsedě u stolu, kdy si každý uhnětl v misce těsto, vytvaroval bochánek, potřel mašlovačkou a okořenil. V době pečení jsme si na dvorku hráli na obilná zrna, která za splnění pohybových úkolů získávala živiny.

Teď už víme, jak fyzicky náročné to naši předci mívali. A když jsme zažili, kolik ta cesta ke chlebu stála energie, budeme dbát na to, abychom jídlem neplýtvali. Po celé tři hodiny děti pracovaly s radostí a odměnou jim byl nejen voňavý kousek pečiva, ale i dobrý pocit.

Opět se potvrdilo, že není nad učení z vlastního prožitku a zkušenosti.

Alexandra Hybnerová