Kotva
Mapa webu
A
A
A

Historie školy

Vloženo: 9.8.2016 | Autor: admin| Zobrazeno: 1062x | Upravil: Belochova

Stavba nové budovy školní:
V tomto roce po šestiletém jednání přikročeno bylo konečně ku stavbě školní budovy pro dívky na Hájích. Stavba rozpočtena byla na 461.015 K 70 h a po slevě 10 % zadána byla staviteli Václavu Mullerovi ze Smečna za 415.000 K. Po prvé začalo se na stanovišti kopati dne 3. června 1912 a již dne 10. Června 1912 přistoupeno k vyzdívání základů u tělocvičny. Ježto byly základy hluboké, brala se stavba pomalu kupředu, ale že celá stavba ukončena bude v příštích prázdninách, aby počátkem školního roku 1913 – 14 mohlo v ní vyučovati. 

Školní rok 1913 - 14 
Počátkem tohoto školního roku učiněn byl důležitý krok ve vývoji školy naší. Dosavadní budova školní nestačila pro 18 tříd a proto musely býti 2 třídy umístěny dole v koleji. Mimoto scházely:kreslírna, tělocvična s nářadím, kabinety a plno jiných věcí a to již od roku 1886, kdy veškeré vedlejší místnosti byly obětovány na třídy. Když i roku 1908 musel ředitel ze školy vystěhovati, aby z jeho bytu udělaly se třídy, počalo se pomýšleti na stavbu nové budovy školní. Jako všude jinde i zde nešla věc tak snadno. Konečně po delším oddalování bylo přikročeno ku stavbě dne 3. června 1912 a dne 16. září 1913 byla nynější budova posvěcena a pro školu odevzdána. Přestěhování stalo se hned druhý den a trvalo několik dní. Nový školní rok počal dne 16. září 1913 slavným Veni Sancti výjimečně v 9 hod. v děkanském chrámu Páně. Po službách Božích odebrala se dívčí mládež v průvodu ku nové budově školní, kterou posvětil důstojný Pán Ant. Frecr, děkan zde, za četné asistence duchovenstva, u přítomnosti zástupců c. k. okres. škol. Rady, míst. škol. Rady, obecního zastupitelstva města i přiškolených obcí i některých korporac. Po vysvěcení budovy promluvil p. starosta města Jan Koula přiměřenou řeč a odevzdal klíče od budovy ředitele školy. Ten poděkoval všem činitelům o vystavění školy, zasloužilým slíbil jménem sboru učitelského i jménem svým všemožně se přičinovati, aby vycházely z nové školy mládež v každém ohledu zdárná, která by byla nejen ku cti škol. obce, ale i ku prospěchu okresu a vlasti naší. Jednoduchá, ale důstojná slavnost tato zakončena byla provoláním třikráte ,,sláva“ Jeho Apošt. Veličenstvu cís. a králi Františku Josefovi I. 

Historické střípky ze školství ve Slaném 

,,16. září 1913 byla slavnostně otevřena dívčí na Hájích“ 

To je stručný zápis v kronice Královského města Slaného. Co bylo před tím, zjišťujeme velmi obtížně, ale přece. Školství v bývalém hejtmanství slánském vyvíjelo se tak jako v Čechách vůbec – při probošství ve Slaném byla škola podobná školám klášterním, za Karla IV. Zlepšilo se školství tím, že z university pražské byli do větších měst dosazováni učitelé. Ve Slaném se připomíná první učitel v r. 1364 Václav z Libšic a rektor Vešt, v r. 1454 rektor Mareš, r. 1576 Jiřík a po něm Jeroným ze Žatce. V době rozkvětu českého školství za Rudolfa II. uvádí se celá řada učitelů, kteří ve Slaném působili. M. Bacháček v listě Slánským daném 14. 3. 1607 píše: ,,… , že jsem se ve škole slánské nejprvnějším Začátkem a téměř abecedně učil.“ Škola ve Slaném byla již ve 14. Století vyšším učilištěm, ale v husitských bouřích poklesla, takže teprve v r. 1454 se připomíná jako vyšší. Dobrou pověst měla až do r. 1620, kdy pražskou universitu ovládli jezuité. V době pobělohorské připomínáme si Eliáše Machaonského, který učil ve Slaném přes 50 let (zemřel r. 1668). V té době bylo napočteno ve Slaném pouze 44 dětí. Slaný mělo tehdy pouze 571 obyvatel. Roku 1658 založil při piaristické koleji Bernard Ignác Bořita hrabě z Martinic gymnázium, které r. 1776 bylo zrušeno a v r. 1780 přeměněno v městskou normální školu. Roku 1810 bylo obnoveno a po 22. letech znovu měněno, tentokrát na trojtřídní německou hlavní školu, v níž vyučovali tři kněží a rektor piaristického řádu. Gymnázium bylo znovu otevřeno v r. 1859. Od r. 1848 nastává obrat v národním školství, které na základě škol. zákonů z r. 1868 – 1870 dosahuje všeobecného rozvoje a nebývalého rozkvětu. V té době bylo ve Slaném na obecné škole již 748 a na měšťanské škole 174 žáci. Školy řídila volená školní rada. Že měly slánské školy dobrou úroveň, dokazuje zápis ve školní kronice z prosince 1897, kdy školní inspektor Prokop Procházka projevil svou spokojenost slovy: ,,Velice horlivě, s pílí velikou a snahou pracuje se na této škole, odnáším si dojem příznivý.“ Ovšem podmínky na práci škol ve stísněných poměrech byly velice nepříznivé. Po šestiletém jednání přikročilo ke stavbě nové školní budovy na Hájích. První výkop 3. června 1912 byl mezníkem v rozvoji slánského školství. Stavbu prováděl stavitel Václav Muller ze Smečna za 415.000 korun. Je pro nás téměř neuvěřitelné, že školní rok v nové budově byl zahájen za patnáct měsíců. Školní rok 1913 – 1914 začal 16. září 1913 v děkanském chrámě slavným Veni Sancti a po službách Božích odebral se průvod k nové školní budově, kterou posvětil místní děkan za přítomnosti členů zastupitelstva města a přiškolených obcí. Poté předal starosta města klíče od budovy řediteli školy, který slíbil za učitelský sbor, že se budou přičiňovat o to, aby z nové školy vycházela mládež, která bude ke cti školní obce, k prospěchu okresu a vlasti. 

Autoři článku:
Jaroslav Šrajer (Kronikář Královského města Slaného) 
Helena Johanovská (učitelka 1.ZŠ Slaný)