Tak například v automobilovém akumulátoru probíhá také redoxní děj, jehož výsledkem je elektrický proud.
Oxidačně-redukční děje byly tématem dnešní laboratorní práce ve třídě 9.A. Deváťáci měli za úkol popisovat reakce různých kovů (hliníku, železa, mědi a hořčíku) se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou (HCl, 10 %). Zjistili, že kovy reagují různě. Tak například velmi reaktivní hořčík (Mg) způsobil intenzivní uvolňování vodíku, zatímco měď (Cu) byla proti kyselině netečná (inertní). Otázkou je, proč?
Již v 19. století si podobnou otázku kladl jistý pan Beketov (ruský chemik). Ten po mnoha experimentech seřadil kovy podle tzv. redoxního potenciálu, čímž vznikla známá Beketovova řada kovů. Díky ní mohli deváťáci předem rozhodnout, zda bude reakce probíhat a jaké budou její produkty. Sami si tak ověřili platnost těchto poznatků, naučili se aplikovat Beketovovu řadu kovů i na další reakce a zase o něco více porozuměli redoxním dějům.
Bc. Jiří Tomeš
